Moon Day: Na Měsíci se psala historie lidstva i alkoholu

Den, kdy se lidstvo dotklo jiného světa

Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969 s Neilem Armstrongem, Buzzem Aldrinem a Michaelem Collinsem na palubě. O čtyři dny později sestoupili Armstrong s Aldrinem v modulu Eagle k oblasti zvané Moře klidu. Collins mezitím pokračoval s velitelským modulem Columbia na oběžné dráze kolem Měsíce. Eagle přistál 20. července 1969. Armstrong vystoupil na povrch přibližně o šest a půl hodiny později a stal se prvním člověkem, který kráčel po Měsíci. Aldrin jej následoval zhruba o devatenáct minut později. Na Zemi jejich cestu sledovaly stovky milionů lidí. Moon Day připomíná právě tento okamžik. Nejen jako technický triumf, ale také jako výsledek odvahy, dlouhých let příprav a práce obrovského množství lidí. Posádka vstoupila na místo vzdálené přibližně 384 tisíc kilometrů od Země a otevřela kapitolu, která dodnes ovlivňuje vědu, kulturu i naši představivost.

První víno na Měsíci patřilo Buzzovi Aldrinovi

Ještě před výstupem na měsíční povrch požádal Buzz Aldrin lidi sledující přenos, aby se na chvíli zastavili a zamysleli nad významem právě prožité události. Poté se uvnitř lunárního modulu odehrál soukromý obřad. Aldrin působil jako presbyteriánský starší a od svého kostela ve Websteru získal malý kalich, chléb a nádobku s mešním vínem. V modulu si přečetl několik biblických veršů a přijal svaté přijímání. Neil Armstrong obřad respektoval, ale sám se jej neúčastnil. V šestinové měsíční gravitaci se víno chovalo jinak než na Zemi. Aldrin později popsal, jak se po nalití pomalu stáčelo a zvedalo po straně kalichu. Šlo pouze o malé množství, přibližně jeden náprstek, přesto vytvořilo pravděpodobně nejslavnější spojení vína s Měsícem. Víno se stalo prvním alkoholickým nápojem vypitým člověkem na měsíčním povrchu. Nebyla to oslava úspěšného přistání ani přípitek posádky. Aldrin vnímal obřad jako osobní poděkování a chvíli pokory před událostí, kterou sledovala velká část planety. Právě tento detail mu dává mnohem silnější význam než běžnému otevření lahve.

Moonwalk čekal na astronauty po návratu

Víno v lunárním modulu tvoří pouze polovinu příběhu. Druhá část vznikla na Zemi, v londýnském hotelu The Savoy. Jeho dlouholetý barman Joe Gilmore vytvořil v roce 1969 koktejl Moonwalk na počest úspěchu Apolla 11. Základem nápoje se stalo šampaňské doplněné pomerančovým likérem, grapefruitovou šťávou a růžovou vodou. Výsledek působil slavnostně, svěže a zároveň dostatečně elegantně pro jednu z nejsledovanějších událostí 20. století. Gilmore koktejl poslal do NASA a podle příběhu uchovávaného hotelem Savoy jej Neil Armstrong a Buzz Aldrin ochutnali po návratu. Armstrong měl barmanovi následně poslat děkovný dopis. Moonwalk se tak stal tekutou připomínkou chvíle, ve které se astronauti po bezpečném návratu mohli konečně uvolnit a oslavit splněnou misi. Je v tom příjemná symbolika. Cesta na Měsíc začala přesnými výpočty, tisíci hodinami výcviku a obrovskou raketou Saturn V. Její společenská tečka získala podobu sklenky šampaňského s názvem Moonwalk.

Moonshine

Měsíc se v názvech alkoholu objevoval dávno před programem Apollo. Nejznámějším příkladem je moonshine, označení pro nelegálně vyráběnou silnou pálenku. Pojem se v souvislosti s nelegálním alkoholem používal už v 18. století. Název odkazoval na výrobu a přepravu pod rouškou tmy. Palírníci pracovali za měsíčního svitu, aby se vyhnuli úřadům, výběrčím daní a jejich pozornosti. Moonshine proto neoznačuje jednu přesnou recepturu. Tradičně šlo zejména o čirou nezralou whiskey vyráběnou z obilí, v americkém prostředí často z kukuřice. 

Víno z oběžné dráhy

Další výrazné spojení alkoholu a vesmíru přišlo o půl století po Apollu 11. Dvanáct lahví Château Pétrus 2000 strávilo přibližně čtrnáct měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici. Projekt zkoumal, jak mikrogravitace a další podmínky vesmírného letu ovlivní zrání vína. Po návratu odborníci porovnávali vesmírné lahve s vínem stejného ročníku uloženým na Zemi. Degustace odhalila rozdíly v barvě, vůni i chuťovém projevu, přesto obě skupiny stále jasně odpovídaly stejnému vínu. Projekt zároveň sloužil širšímu výzkumu rostlin a zemědělství v podmínkách klimatických změn a budoucích dlouhodobých misí. Víno tedy opustilo Zemi nejprve jako osobní součást historické mise a později jako předmět vědeckého experimentu. Samotné popíjení během kosmického letu však zůstává stranou. Bezpečnost, soustředění posádky a nepředvídatelné působení alkoholu na lidský organismus v mikrogravitaci mají při misích jasnou přednost.