Chop suey: směs chutí, ke které stojí za to otevřít správnou láhev

Jídlo, které vzniklo mezi dvěma světy

Chop suey dnes působí jako klasika čínských restaurací západního světa. Jeho příběh ale vede především do Spojených států a k čínským přistěhovalcům, kteří na konci 19. století přizpůsobovali svou kuchyni dostupným surovinám i místním chutím. Samotný název se obvykle vykládá ve smyslu „smíchané kousky“ nebo „různé kousky“, což charakter jídla vystihuje docela přesně. Základ tvoří rychle připravená směs zeleniny a masa, případně krevet či dalších surovin, kterou spojuje omáčka. Podává se s rýží nebo nudlemi. A právě volnost receptu patří k jeho největším přednostem. Chop suey může být lehké a zeleninové, výrazně masové, sladší, pikantní i pořádně postavené na sójové nebo ústřicové omáčce. Podle toho se mění také ideální doprovod ve sklenici.

Co rozhoduje při párování chop suey

U chop suey hraje větší roli omáčka než samotné maso. Sójová omáčka přináší slanost a umami, ústřicová omáčka přidává plnost, cukr nebo sladší ingredience kulatost a chilli zase posouvá celé jídlo do pikantnější polohy. K tomu se přidává tuk použitý při přípravě ve woku a často také lehce opečený charakter surovin. Ve víně proto dobře funguje svěží kyselina, která chuť pročistí, a u sladších či pikantnějších verzí také jemný zbytkový cukr. U piva zase pracuje ve prospěch párování říz, karbonizace a příjemná hořkost. Jedna univerzální odpověď tedy existuje jen přibližně. Mnohem zajímavější je řídit se konkrétní podobou talíře.

Riesling jako téměř univerzální volba

Pokud chcete začít vínem, Riesling představuje velmi silného kandidáta. Jeho svěží kyselina dobře pracuje s olejem a intenzitou omáčky, citrusové a ovocné tóny si rozumějí se zeleninou a lehce polosuchá varianta zvládá také sladkost nebo pikantnost. K lehčímu kuřecímu chop suey sáhněte po suchém Rieslingu. Jakmile se v omáčce objeví výraznější sladkost, chilli nebo více koření, hodí se Riesling s trochou zbytkového cukru. Právě u asijsky laděných jídel krásně ukazuje, že polosuché víno má u stolu svůj jasný smysl. Cukr zde funguje jako nástroj, který zakulatí koření a zvýrazní ovocnost vína.

Zeleninové chop suey? Veltlín má co říct

U verze založené především na křupavé zelenině, klíčcích, zelí, paprice nebo jarní cibulce stojí za vyzkoušení Veltlínské zelené. Svěžejší styl s citrusovou linkou, zeleným ovocem a typickou kořenitostí působí vedle zeleniny přirozeně a zároveň má dostatek kyseliny pro práci s omáčkou. Dobře fungují mladší, živější vína s lehčí stavbou. Podobným směrem můžete sáhnout také po Sauvignon Blanc nebo svěžím Pinot Blanc. U jemnějšího chop suey dostává víno více prostoru a aromatika jednotlivých odrůd krásně vystoupí.

Kdy otevřít červené

Červené víno dostává prostor hlavně u masovějších variant s vepřovým nebo hovězím masem a tmavší, lehce nasládlou omáčkou. Místo mohutných vín se vyplatí zamířit k odrůdám postaveným na šťavnatém ovoci a jemnějších tříslovinách. Pinot Noir je v tomto případě velmi dobrá volba. Jeho červené ovoce doplní sladší složku omáčky a svěží kyselina udrží celé spojení živé. Podobně funguje Gamay, případně lehčí ovocná Barbera. Lehké zchlazení červeného vína na přibližně 14 až 16 °C navíc dodá párování svěžest, která se k jídlu z woku hodí.

Bubliny fungují překvapivě dobře

Šumivé víno představuje jednu z nejsnazších cest k bohatšímu chop suey. Bublinky a kyselina osvěží patro po oleji a výrazné omáčce, zatímco ovocný charakter vína zapadne mezi sladké, slané a kořenité tóny jídla. K lehčí verzi dobře poslouží Prosecco nebo Cava, u bohatšího chop suey můžete sáhnout po komplexnějším tradičně vyráběném sektu. Bubliny mají ještě jednu výhodu. Chop suey bývá jídlem mnoha chutí najednou a šumivé víno právě takové kombinace zvládá velmi přirozeně.

A co pivo? Český ležák má výborné předpoklady

Chop suey a světlý ležák tvoří mimořádně snadno fungující dvojici. Pivo má dostatek řízu, aby osvěžilo patro, jemná hořkost vyváží sladší omáčku a sladový základ se dobře propojí s opečenými tóny masa i zeleniny. Český ležák nebo pilsner se proto hodí prakticky ke klasickému kuřecímu, vepřovému i zeleninovému chop suey. U jemnější a sladší omáčky můžete zvolit Helles, který pracuje s menší hořkostí a kulatějším sladovým charakterem. Výraznější IPA najde místo hlavně vedle masovějšího chop suey s intenzivní omáčkou a mírnější dávkou chilli. Pivo je zároveň skvělou volbou ve chvíli, kdy se na stole objeví více různých asijských jídel. Jeden dobře vychlazený ležák zvládne doprovodit poměrně široké spektrum chutí.