České šlechtění révy vinné představuje samostatnou a vysoce specializovanou oblast vinohradnické vědy, která se formovala v reakci na specifické klimatické, půdní a technologické podmínky středoevropského vinařství. Nejde pouze o historickou kapitolu vývoje vinic, ale o dlouhodobý systematický proces genetické selekce a hybridizace, jehož cílem bylo vytvořit odrůdy optimálně přizpůsobené místnímu prostředí i požadavkům moderní enologie.
Na rozdíl od řady mezinárodních odrůd, jejichž šlechtění bylo často motivováno univerzálním využitím v různých vinařských oblastech, vznikaly české odrůdy cíleně jako odpověď na konkrétní problémy domácího vinohradnictví. Šlechtitelé se soustředili zejména na eliminaci nevyrovnaného zrání hroznů, zvýšení cukernatosti v chladnějších ročnících, stabilizaci kyselin a zlepšení celkové adaptability ke klimatickým podmínkám Moravy a Čech. Výsledkem těchto programů je soubor odrůd, které dnes tvoří pevnou součást moderní vinařské praxe a významně přispívají k identitě tuzemských vín.
Za české odrůdy jsou považovány výhradně ty kultivary révy vinné, které byly vyšlechtěny na území České republiky a následně zapsány do Státní odrůdové knihy vedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.