O víně pro začátečníky: Pojmy na české etiketě

Pokud se ve víně teprve začínáme orientovat, možná při čtení jeho etikety občas narazíme na výrazy, které nám nemusí být úplně jasné. Pojďme si tedy některé pojmy, které na etiketách moravských a českých vín potkáváme, trochu přiblížit.

Vzhledem k tomu, že v České republice funguje tzv. germánský systém označování, bude často hlavní informací na etiketě odrůda révy vinné, ze které toto víno pochází. Seznam moštových odrůd pěstovaných v Česku najdeme ve Státní odrůdové knize, kde jich je v dnešní době kolem šedesáti. Neznamená to však, že by naši vinaři museli pěstovat jen odrůdy z tohoto seznamu. Mohou vysazovat a pěstovat kteroukoli odrůdu, která je uvedena v odrůdové knize některého ze států Evropské unie.

Odrůda révy vinné se však na etiketě objevit nemusí, to v případě, že se jedná o cuvée, tedy víno z více odrůd. Názvy těchto směsných vín nepodléhají žádným pravidlům, proto se občas můžeme setkat i s velmi neobvyklými, vtipnými a originálními názvy.

Germánský systém třídí vína především podle zralosti hroznů, tedy podle obsahu cukru v moštu. Jeho množství se měří v kilogramech cukrů na sto litrů moštu a vyjadřuje se ve stupních Českého normalizovaného moštoměru. 1° ČNM se rovná 1 kilogramu cukru ve 100 litrech moštu. Od zjištěné cukernatosti se odvíjí mnoho dalších pojmů, se kterými se na etiketě setkáváme.

Víno označené jako stolní je tou úplně nejzákladnější kategorií, musí mít minimálně 11° ČNM a jeho hrozny mohou pocházet ze kterékoli země EU. Zemské víno již musí mít alespoň 14 stupnů a smí být vyrobenou pouze z tuzemských hroznů s regulovaným výnosem. Ještě o stupeň více musí mít Jakostní vína, která musí obsahovat hrozny pouze z jedné vinařské oblasti, kde musí být rovněž zpracovány. Jakostní vína odrůdová musí obsahovat minimálně 85% odrůdy, která je uvedena na etiketě; Jakostní víno známkové je naopak vyrobeno ze směsi hroznů, moštu či rmutu.

Ještě přísnější nároky na cukernatost hroznů mají Jakostní vína s přívlastkem, navíc mošty pro tato vína nesmí být doslazovány. Abychom mohli u vína jeho přívlastek uvádět na etiketě, musí být vyrobeno maximálně ze tří odrůd révy vinné. Nejnižším stupněm přívlastku je víno Kabinetní, které má obvykle lehčí charakter a cukernatost nejméně 19° ČNM. Slovo Kabinet na etiketě již nějakou dobu používáno pro tento přívlastek být nesmí, neboť je nápadně podobné s výrazem Kabinett, který je vyhrazen a zaregistrován pro vína v Německu.

Patrně nejčastějším přívlastkem u tuzemských vín je Pozdní sběr, který má alespoň 21 stupňů a jsou jím označována serióznější suchá či polosuchá vína. O další tři stupně více má Výběr z hroznů, což jsou obvykle vína plnějšího charakteru, s vyšším alkoholem a mohou obsahovat již více zbytkového cukru.

Nejméně 27° Českého normalizovaného moštoměru mají vína označována jako Výběr z bobulí, Slámové a Ledové víno. Zde se jedná o vína s výrazným zbytkovým cukrem, tedy polosladká či sladká, stejně tak jako o Výběru z cibéb. Tyto hrozny napadené ušlechtilou plísní mají v sobě koncentrováno minimálně 32 kilogramů cukru na sto litrů moštu.

Pokud si o víně přečteme na etiketě, že je suché, mělo by mít do 4 gramů zbytkového cukru na litr vína, s výjimkou až do 9 gramů, pokud toto víno má současně výraznější kyselinu, která se zbytkovým cukrem činí rovnováhu. Polosuché víno má maximálně 12 gramů zbytkového cukru, polosladké až 45. Vína s vyšším zbytkovým cukrem jsou označována jako sladká.

Informace o množství cukru uvádějí i etikety šumivých vín. Stále populárnějších velmi suché Sekty jsou označovány jako Brut nature, pokud mají od 3 gramů zbytkového cukru, pokud do šesti, jedná se o Extra brut. "Klasický" Brut má až 12 gramů zbytkového cukru. U nás patrně nejprodávanější kategorie levnějších sektů nese označení Demi-sec a tato vína mohou mít 32-50 gramů zbytkového cukru na litr vína.

V posledních letech se na etiketě vína můžeme setkat se zkratkou VOC. Je to prvek románského systému označování vín a znamená Víno originální certifikace. Tato vína pochází vždy z konkrétní poměrně malé lokality a jen z několika velmi typických odrůd pro toto místo. I když musí mít nejméně 19° ČNM, přívlastky se u těchto vín neuvádí.

V současné době je VOC lokalit v České republice 15 a jejich smyslem je vyjádřit, že důležitější než odrůda či přívlastek je právě terroir, tedy soubor lokálních půdních, klimatických a tradičních podmínek, ve kterých bylo víno vyrobeno.

Často na etiketě vína zaznamenáme i geografické informace. Česká republika se dělí na vinařskou oblast Čechy a Morava, které se dále rozpadají na šest podoblastí. V Čechách to je podoblast Mělnická a Litoměřická, na Moravě pak Mikulovská, Velkopavlovická, Znojemská a Slovácká. V každém tomto celku nalezneme množství vinařských obcí, které se dále dělí na ještě větší množství viničních tratí. A právě název viniční tratě bývá na etiketě často "vypíchnutý". Trať je vlastně pozemek či soubor více pozemků, které dohromady tvoří souvislý celek, který splňuje předpoklady pro pěstování révy vinné z pohledu místního, shodných klimatických a půdních podmínek, ale i sluneční expozice.

Informace nejsou však uváděny pouze u tichých vín, tedy těch zjednodušeně řečeno bez bublin, přesněji do tlaku pod 1 bar. Existují vína perlivá, která mají 1-2,5 baru a tento jejich tlak, respektive bublinky jsou do nich přidávány uměle. Vína šumivá již ke svému "šumění" přichází alkoholovým kvašením. Jakostní šumivá vína, nebo také prostě Sekty, musí ležet nejméně 8 měsíců na kvasinkách (v tanku i na láhvi).

Existují i aromatizovaná vína, která svou aromatiku získávají z aromatických látek jako je koření či bylinky. Mají minimálně 17,5% alkoholu, stejně jako vína Likérová, která vznikají přidáním silného alkoholu do vína či rozkvašeného hroznového moštu.

Výběr pro vás připravil sommelier vinista