IPA Day je poměrně mladou tradicí. Poprvé se uskutečnil v roce 2011 jako iniciativa Ashley Routson a Ryana Rosse. Původně šlo především o společnou akci pivovarů, pivních nadšenců a autorů na sociálních sítích, která měla upozornit na rozmanitost stylu India Pale Ale. Postupně se přidaly pivovary a bary z dalších zemí a z původně internetové události se stal mezinárodní pivní den. IPA k podobné oslavě ostatně přímo vybízí. Málokterý pivní styl prošel během posledních desetiletí tak výraznou proměnou a málokterý dnes existuje v tolika různých interpretacích.
S historií India Pale Ale je spojena oblíbená historka, podle které Britové potřebovali vytvořit speciální silné a silně chmelené pivo schopné přežít dlouhou plavbu do Indie. Skutečnost je o něco zajímavější. Britské pivovary vyvážely do Indie různé druhy piva a silnější, dobře chmelená světlá piva existovala už předtím. Významnou roli získal na přelomu 18. a 19. století londýnský pivovar George Hodgsona, jehož světlá a výrazně chmelená piva se při exportu do Indie stala velmi oblíbená. Hodgson tedy IPA jednoduše „nevynalezl“, jak se někdy uvádí, ale pomohl vytvořit základ tradice, ze které se později samostatný pivní styl vyvinul. Ve 20. letech 19. století začaly na rostoucí zájem reagovat také pivovary z Burton upon Trent. Místní voda bohatá na minerály zvýrazňovala suchost a chmelovou hořkost piva a město se následně stalo jedním z důležitých center britské výroby pale ale určeného také na export.
Původní anglická IPA se od mnoha dnešních verzí poměrně výrazně liší. Tradiční britské pojetí bývá vyváženější, vedle chmele nechává prostor sladovému charakteru a pracuje především se zemitými, bylinnými a květinovými tóny britských odrůd chmele. Velká změna přišla s rozvojem amerických řemeslných pivovarů na konci 20. století. Americké odrůdy chmele přinesly výraznější citrusové, pryskyřičné a později také tropické aroma. Pivovary postupně zvyšovaly intenzitu chmelení a právě IPA se stala jedním ze symbolů moderní craft beer scény. Dnes proto samotné označení IPA říká jen část příběhu. West Coast IPA bývá suchá, výrazně hořká a často pracuje s citrusovými a pryskyřičnými tóny. New England IPA nebo Hazy IPA staví více na intenzivním ovocném aroma, zakaleném vzhledu, plnějším těle a nižším vjemu hořkosti. Double či Imperial IPA posouvá množství chmele i obsah alkoholu ještě výše. Vedle nich vznikají Session IPA, Black IPA i další moderní interpretace. Právě způsob práce s chmelem je jedním z důvodů, proč může být svět IPA tak pestrý. Chmel totiž pivu nedodává pouze hořkost. Podle použité odrůdy a okamžiku, kdy jej sládek během výroby přidá, může přinášet vůni grapefruitu, citronu, manga, marakuji, broskví, borovice, květin nebo bylin.